Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

V případě, kdy je zaměstnanec postižený pracovním úrazem v dočasné pracovní neschopnosti, vzniká mu nárok na náhradu škody ve formě ztráty na výdělku.

Pravidelně jednou měsíčně

Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně, což se v praxi zpravidla neděje. Proto opětovně upozorňujeme, že povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 271m odst. 2 zákoníku práce (dříve 382 odst. 2 zákoníku práce).

  • Pokud vám zaměstnavatel řekne, že vám ztrátu na výdělku vyplatí až po skončení pracovní neschopnosti, porušuje zákoník práce.
  • Bude-li podmiňovat výplatu ztráty na výdělku doložením výše vyplaceného nemocenského, žádejte, aby vám vyplácel zálohu na ztrátu na výdělku, s tím, že po doložení výše vyplaceného nemocenského zálohu zúčtuje.
  • Pokud vám zaměstnavatel sdělí, že vše předal k vyřízení pojišťovně a nemůže ovlivnit, kdy pojišťovna škodu uhradí, nemá pravdu a porušuje svou zákonnou povinnost.
  • Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pravidelně jednou měsíčně, obraťte se na naši poradnu nebo nám rovnou případ předejte k vyřízení. Stačí kliknout a napsat e-mail na 

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výpočet

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výší nemocenského. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něž se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (zjednodušeně řečeno je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským).

Rozhodné období

Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se použije průměrný hrubý výdělek zaměstnance, kterého dosáhl v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozí kalendářní rok, podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Z toho vyplývá, že je dobré vždy získat od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě uvedená období, aby bylo možno posoudit, který průměrný výdělek se pro potřeby výpočtu ztráty na výdělku použije. Pokud by v rozhodném období zaměstnanec neodpracoval 21 pracovních dnů, stanoví se průměrný výdělek jako výdělek pravděpodobný.

Rozsah ztráty na výdělku

Zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz je povinen uhradit veškerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, včetně ztráty na výdělku, jež vznikla u příjmů od jiného zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že do výše výdělku před pracovním úrazem se započítávají i příjmy dosahované u jiných zaměstnavatelů nebo příjmy plynoucí ze živnostenského nebo jiného podnikání.

Příčinná souvislost

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Příčinná souvislost musí být potvrzena lékařem, popřípadě musí vyplývat z jednotlivých lékařských zpráv nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace poškozeného zaměstnance. Pojišťovna zpravidla požaduje potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem na samostatném k tomu určeném formuláři. Ačkoli to není zákonnou podmínkou, urychlí to likvidaci škody. Upozorňujeme na některé problémy, s náhradou ztráty na výdělku, které mohou vznikat při souběhu důvodů pro pracovní neschopnost (např. zlomená noha a k ní se přidá angína). Pokud si v takovém případě necháte vystavit neschopenku na onemocnění, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, není zaměstnavatel povinenn po dobu trvání této pracovní neschopnosti vyplácet vám náhradu za ztrátu na výdělku.

Nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku má zaměstnanec i při každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, byť by od pracovního úrazu uplynula jakkoliv dlouhá doba.

 

 

Závěrem si ještě dovolíme zopakovat některé pojmy, které jsou u ztráty na výdělku klíčové:

Výpočet ztráty na výdělku

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti = průměrný hrubý výdělek v rozhodném období – nemocenské.

Rozhodné období

Poslední ukončené kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok, podle toho co je pro zaměstnance výhodnější.

Příčinná souvislost pracovní neschopnosti s pracovním úrazem

Vznikne-li onemocnění, pro něž by byl zaměstnanec bez ohledu na pracovní úraz v pracovní neschopnosti, dochází k přerušení příčinné souvislosti a zaměstnavatel není povinen za dobu trvání jiné pracovní neschopnosti náhradu za ztrátu na výdělku vyplácet.

Opakovaná pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s pracovním úrazem

Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i v případě každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.