Přestupky fyzických osob

Přestupky fyzických osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 10
Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

Pokutu až do výše 20 000 Kč lze uložit za porušení povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 18 a 18a (právo zaměstnanců na informace), § 25c odst. 4 (povinnosti zaměstnavatele v konání voleb zástupců zaměstnanců) a odst. 5 (povinnost zaměstnavatele poskytnout členům volební komise, členům příslušného odborového orgánu,… pracovní volno), § 52 (hromadné propouštění) a § 250 odst. 1 (povinnosti při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli) zákoníku práce.

§ 11
Přestupky na úseku rovného zacházení

Pokutu až do výše 400 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
diskriminuje zaměstnance (§ 1 odst. 4 zákoníku práce),
postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu (§ 25c odst. 7 zákoníku práce).

§ 12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Pokutu až do výše 300 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

§ 13
Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců

Pokutu až do výše 500 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost.

Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě minimálního mzdového tarifu nebo plat ve stanovené výši,
neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku,
neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci,
neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
odmění mladistvé zaměstnance v rozporu s § 166 odst. 2 zákoníku práce,
neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

§ 14
Přestupky na úseku náhrad

Pokutu až do výše 200 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.

§ 15
Přestupky na úseku pracovní doby

Pokutu až do výše 300 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
uplatňuje pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu podmínky pro její uplatňování,
započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním pracovním předpisem,
nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,
neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci.

Pokutu až do výše 400 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě,
nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech,
zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,
poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok prací přesčas,
zaměstná mladistvé zaměstnance prací v noci, nejde-li o jejich výchovu k povolání,
nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem.

Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech,
nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 96 odst. 1 zákoníku práce
nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce,
zaměstná mladistvé zaměstnance prací přesčas.

§ 16
Přestupky na úseku dovolené

Pokutu až do výše 200 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

§ 17
Přestupky na úseku bezpečnosti práce

Pokutu až do výše 300 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neplní informační povinnosti stanovenou v § 132 odst. 4 zákoníku práce,
nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
nepřizná odborový orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 136 zákoníku práce,
nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky.

Pokutu až do výše 400 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím,
nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání.

Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v § 134 zákoníku práce a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání nástrojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v § 134a zákoníku práce,
poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v § 134e zákoníku práce, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, a nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,
nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 133 zákoníku práce,
nesplní povinnosti udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
zaměstná mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob.

§ 18
Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

Pokutu až do výše 300 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné pracovní důvody,
při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců se neřídí lékařským posudkem.

Pokutu až do výše 500 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal že převážně sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 154 zákoníku práce,
neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 157 až 160 zákoníku práce,
nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance v případech stanovených v § 168 odst. 1 zákoníku práce.

Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která:
nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 161 zákoníku práce,
zaměstná mladistvé zaměstnance nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 165 zákoníku práce.

§ 19
Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.

§ 20
Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení

Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky.
Pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz činnosti a odnětí oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru, lze uložit fyzické osobě, která v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu.

§ 21

Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti

Pokutu až do výše 2 000 000 Kč lze uložit fyzické osobě, která umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

§ 22
Pokutu až do výše 100 000 Kč lze uložit zákonnému zástupci dítěte, který umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

V případě, kdy je zaměstnanec postižený pracovním úrazem v dočasné pracovní neschopnosti, vzniká mu nárok na náhradu škody ve formě ztráty na výdělku.

Pravidelně jednou měsíčně

Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně, což se v praxi zpravidla neděje. Proto opětovně upozorňujeme, že povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 271m odst. 2 zákoníku práce (dříve 382 odst. 2 zákoníku práce).

• Pokud vám zaměstnavatel řekne, že vám ztrátu na výdělku vyplatí až po skončení pracovní neschopnosti, porušuje zákoník práce.
• Bude-li podmiňovat výplatu ztráty na výdělku doložením výše vyplaceného nemocenského, žádejte, aby vám vyplácel zálohu na ztrátu na výdělku, s tím, že po doložení výše vyplaceného nemocenského zálohu zúčtuje.
• Pokud vám zaměstnavatel sdělí, že vše předal k vyřízení pojišťovně a nemůže ovlivnit, kdy pojišťovna škodu uhradí, nemá pravdu a porušuje svou zákonnou povinnost.
• Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pravidelně jednou měsíčně, obraťte se na naši poradnu nebo nám rovnou případ předejte k vyřízení. Stačí kliknout a napsat e-mail na 

  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výpočet

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výší nemocenského. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něž se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (zjednodušeně řečeno je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenským).

Rozhodné období

Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se použije průměrný hrubý výdělek zaměstnance, kterého dosáhl v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozí kalendářní rok, podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Z toho vyplývá, že je dobré vždy získat od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě uvedená období, aby bylo možno posoudit, který průměrný výdělek se pro potřeby výpočtu ztráty na výdělku použije. Pokud by v rozhodném období zaměstnanec neodpracoval 21 pracovních dnů, stanoví se průměrný výdělek jako výdělek pravděpodobný.

Rozsah ztráty na výdělku

Zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz je povinen uhradit veškerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, včetně ztráty na výdělku, jež vznikla u příjmů od jiného zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že do výše výdělku před pracovním úrazem se započítávají i příjmy dosahované u jiných zaměstnavatelů nebo příjmy plynoucí ze živnostenského nebo jiného podnikání.

Příčinná souvislost

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Příčinná souvislost musí být potvrzena lékařem, popřípadě musí vyplývat z jednotlivých lékařských zpráv nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace poškozeného zaměstnance. Pojišťovna zpravidla požaduje potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem na samostatném k tomu určeném formuláři. Ačkoli to není zákonnou podmínkou, urychlí to likvidaci škody. Upozorňujeme na některé problémy, s náhradou ztráty na výdělku, které mohou vznikat při souběhu důvodů pro pracovní neschopnost (např. zlomená noha a k ní se přidá angína). Pokud si v takovém případě necháte vystavit neschopenku na onemocnění, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, není zaměstnavatel povinenn po dobu trvání této pracovní neschopnosti vyplácet vám náhradu za ztrátu na výdělku.

Nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku má zaměstnanec i při každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, byť by od pracovního úrazu uplynula jakkoliv dlouhá doba.

Závěrem si ještě dovolíme zopakovat některé pojmy, které jsou u ztráty na výdělku klíčové:

Výpočet ztráty na výdělku

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti = průměrný hrubý výdělek v rozhodném období – nemocenské.

Rozhodné období

Poslední ukončené kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok, podle toho co je pro zaměstnance výhodnější.

Příčinná souvislost pracovní neschopnosti s pracovním úrazem

Vznikne-li onemocnění, pro něž by byl zaměstnanec bez ohledu na pracovní úraz v pracovní neschopnosti, dochází k přerušení příčinné souvislosti a zaměstnavatel není povinen za dobu trvání jiné pracovní neschopnosti náhradu za ztrátu na výdělku vyplácet.

Opakovaná pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s pracovním úrazem

Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i v případě každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. renta) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží ke snížení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu mzdy nebo platu. Naopak sem nespadá například odměna za pracovní pohotovost, odstupné, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, diety a další.

Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody nebo předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Okamžik vzniku škody

Okamžikem vzniku škody je první den po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity, v němž došlo v příčinné souvislosti s pracovním úraze ke snížení výdělku. Takže zpravidla se vychází z průměrného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl po skončení pracovní neschopnosti nebýt pracovního úrazu. I zde platí povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. 

Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna použijí pro výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výdělku, kterého dosahoval zaměstnanec před úrazem, jedná se o nesprávný postup. 

Výpočet

Obecně lze říct, že ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance, kterého by dosahoval k okamžiku vzniku škody nebýt pracovního úrazu a výdělkem, kterého skutečně dosahuje, s odpočítáním invalidního důchodu. Pokud poškozený zaměstnanec nepracuje a je veden v evidenci úřadu práce, odpočítává se mu tzv. opominutý výdělek ve výši minimální mzdy. Podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu ztráty na výdělku nijak nezahrnuje.

Na způsob výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může mít také vliv skončení pracovního poměru, zejména jeho způsob. Proto doporučujeme poškozeným zaměstnancům, aby způsob ukončení pracovního poměru včas konzultovali, neboť může zásadně ovlivnit rentu, na níž jim mohl vzniknout nárok.

Komplikace 

Variant, které mohou při stanovení výše ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nastat, je však více, neboť vliv má také způsob skončení pracovního poměru, převedení na jinou práci a další skutečnosti. Výpočet ztráty na výdělku může v praxi činit značné problémy. Mohou totiž nastat nejrůznější situace, které je nutné při výpočtu zohlednit.

Často se například stává, že se poškozený zaměstnanec dostane z téhož pracovního úrazu do více dočasných pracovních neschopností, během pracovní neschopnosti je pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah ukončen z jiných než zdravotních důvodů zaměstnance, poškozený zaměstnanec během poskytování ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti utrpí nějaké obecné onemocnění, které má vliv na jeho pracovní výkonnost, nebo si najde práci u jiného zaměstnavatele.

Na co si dát pozor

• při převedení na jinou práci se bude započítávat výdělek dosažený po převedení. Pokud zaměstnanec pracovní poměr ukončí výpovědí nebo dohodou, bude se mu započítávat i nadále výdělek, kterého dosahoval po převedení. Proto žádejte co nejnižší mzdu po převedení

• Invalidům v I. a II. stupni, jsou-li vedeni na úřadu práce se odečítá tzv. opomenutý výdělek ve výši minimální mzdy (k 1. 1. 2017 činí 11.000,-Kč). Je možné tuto odečítanou částku snížit, pokud doložíte lékařské potvrzení o schopnosti vykonávat práci pouze na snížený úvazek.

Poraďte se

Obecně můžeme říct, že speciálně nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je právně složitým nárokem, u něhož je zcela důvodné se poradit s nějakým specializovaným odborníkem na tuto oblast. Je to způsobeno především tím, že u této agendy nestačí perfektní znalost právních předpisů, ale je nutná také podrobná znalost judikatury soudů, jakož i porozumění neprávním souvislostem z oboru účetnictví, ekonomiky a také zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že se často jedná o nejvýznamnější nárok zaměstnance poškozeného pracovním úrazem, který by mu měl umožnit žít i nadále důstojný život, doporučujeme v každém případě konzultovat tento nárok s našimi specialisty nebo rovnou předat zastoupení našim spolupracujícím advokátům.

Klikněte a napište svůj dotaz

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Věcná škoda

Věcná škoda je definována velmi široce, když zahrnuje veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků poškozeného zaměstnance. Ačkoli se definice věcné škody podle zákoníku práce liší od definice škody na věci podle občanského zákoníku, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že není důvod, aby tyto dva stejné instituty byly posuzovány odlišně. 

Škoda na věci

Pod pojem věcné škody lze zahrnout především škodu na věcech, která vznikne poškozenému zaměstnanci v souvislosti se škodou na zdraví, zejména škoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, vozidle, mobilním telefonu a dalších věcech, které byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zničeny nebo poškozeny.

Při určování konkrétní výše škody se potom vychází z obecné ceny věci v době poškození s přihlédnutím k běžnému opotřebení.

Věcná škoda v širším slova smyslu

Ačkoliv to není z textu zákoníku práce zcela zřejmé, Nejvyšší soud ČR dovodil, že za věcnou škodu se považují také náklady, které vznikají poškozenému zaměstnanci tím, že pro následky pracovního úrazu nemůže obstarávat svou domácnost v rozsahu jako před vznikem škody a tyto domácí práce za něho musí vykonávat někdo jiný, např. manžel nebo jiná osoba. Výše této škody se pak vypočte s ohledem na obecnou hodnotu těchto prací, které poškozený třetí osobě zaplatil nebo, které za něho vykonávala osoba blízká, aniž by ji poškozený zaplatil. V takovém případě se jedná o fiktivní škodu, na jejíž náhradu má poškozený nárok. 

Náhrada věcné škody v širším slova smyslu může představovat poměrně vysokou částku, jejíž uplatnění a vyplacení je závislé na správném postupu při jejím uplatnění. 

Poraďte se o svých nárocích

Často se na naší poradnu obrací poškození, kteří uplatňovali náhradu škody prostřednictvím advokáta, který však o nároku na náhradu věcné škody v širším slova smyslu vůbec nevěděl.

Pokud jste utrpěli pracovní úraz, konzultujte s námi vaše nároky na náhradu škody. Je to zcela zdarma a v nejhorším případě se nic nového nedozvíte. V lepším případě vám můžeme poradit jak záskat další odškodnění.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.