POZOR!

Od 26. 10. 2015 vstoupilo v účinnost Nařízení Vlády ČR č. 276/2015 Sb., kterým se výrazně zvyšuje odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem a nemocí z povolání.

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat na tel.: 606 53 80 53 nebo pomahame@poskozenym.cz

Pomáháme poškozeným získat úplné finanční odškodnění 

Účelně vynaložené náklady léčení zemřelého

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením jsou odškodňovány stejně jako náklady spojené s léčením u přeživšího zaměstnance, přičemž nárok na jejich náhradu má ten, kdo je vynaložil za života poškozeného zaměstnance.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. renta) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží ke snížení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu mzdy nebo platu. Naopak sem nespadá například odměna za pracovní pohotovost, odstupné, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, diety a další.

Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody nebo předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Okamžik vzniku škody

Okamžikem vzniku škody je první den po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity, v němž došlo v příčinné souvislosti s pracovním úraze ke snížení výdělku. Takže zpravidla se vychází z průměrného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl po skončení pracovní neschopnosti nebýt pracovního úrazu. I zde platí povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. 

Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna použijí pro výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výdělku, kterého dosahoval zaměstnanec před úrazem, jedná se o nesprávný postup. 

Výpočet

Obecně lze říct, že ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance, kterého by dosahoval k okamžiku vzniku škody nebýt pracovního úrazu a výdělkem, kterého skutečně dosahuje, s odpočítáním invalidního důchodu. Pokud poškozený zaměstnanec nepracuje a je veden v evidenci úřadu práce, odpočítává se mu tzv. opominutý výdělek ve výši minimální mzdy. Podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu ztráty na výdělku nijak nezahrnuje.

Na způsob výpočtu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může mít také vliv skončení pracovního poměru, zejména jeho způsob. Proto doporučujeme poškozeným zaměstnancům, aby způsob ukončení pracovního poměru včas konzultovali, neboť může zásadně ovlivnit rentu, na níž jim mohl vzniknout nárok.

Komplikace 

Variant, které mohou při stanovení výše ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nastat, je však více, neboť vliv má také způsob skončení pracovního poměru, převedení na jinou práci a další skutečnosti. Výpočet ztráty na výdělku může v praxi činit značné problémy. Mohou totiž nastat nejrůznější situace, které je nutné při výpočtu zohlednit.

Často se například stává, že se poškozený zaměstnanec dostane z téhož pracovního úrazu do více dočasných pracovních neschopností, během pracovní neschopnosti je pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah ukončen z jiných než zdravotních důvodů zaměstnance, poškozený zaměstnanec během poskytování ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti utrpí nějaké obecné onemocnění, které má vliv na jeho pracovní výkonnost, nebo si najde práci u jiného zaměstnavatele.

Na co si dát pozor

  • při převedení na jinou práci se bude započítávat výdělek dosažený po převedení. Pokud zaměstnanec pracovní poměr ukončí výpovědí nebo dohodou, bude se mu započítávat i nadále výdělek, kterého dosahoval po převedení. Proto žádejte co nejnižší mzdu po převedení

  • Invalidům v I. a II. stupni, jsou-li vedeni na úřadu práce se odečítá tzv. opomenutý výdělek ve výši minimální mzdy (k 1. 1. 2017 činí 11.000,-Kč). Je možné tuto odečítanou částku snížit, pokud doložíte lékařské potvrzení o schopnosti vykonávat práci pouze na snížený úvazek.

Poraďte se

Obecně můžeme říct, že speciálně nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je právně složitým nárokem, u něhož je zcela důvodné se poradit s nějakým specializovaným odborníkem na tuto oblast. Je to způsobeno především tím, že u této agendy nestačí perfektní znalost právních předpisů, ale je nutná také podrobná znalost judikatury soudů, jakož i porozumění neprávním souvislostem z oboru účetnictví, ekonomiky a také zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že se často jedná o nejvýznamnější nárok zaměstnance poškozeného pracovním úrazem, který by mu měl umožnit žít i nadále důstojný život, doporučujeme v každém případě konzultovat tento nárok s našimi specialisty nebo rovnou předat zastoupení našim spolupracujícím advokátům.

Klikněte a napište svůj dotaz

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje těm osobám, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo poskytovat měl, a to do okamžiku, kdy by trvala tato povinnost, nejpozději však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Oprávněnými osobami mohou být děti, rodiče, sourozenci a další osoby, které se zemřelým žili ve společné domácnosti po dobu jednoho roku před jeho smrtí, a které z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli na zemřelého zaměstnance odkázány svou výživou. Podmínkou pro poskytnutí této náhrady není zákonná vyživovací povinnost, ale skutečnost, že pozůstalému byly zemřelým zaměstnancem pravidelně a soustavně poskytovány peněžní případně i jiné prostředky na jeho výživu.

Tato náhrada činí 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo poskytovat měl pouze jedné osobě, 80 % průměrného výdělku pak v případech, že ji zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo poskytovat měl více osobám. Od této částky se potom odečítá částka odpovídající přiznanému sirotčímu popřípadě vdovskému důchodu.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Smyslem této náhrady je zmírnit sociální dopady, které vznikly nejbližším rodinným příslušníkům ze ztráty blízké osoby. Tato náhrada je poskytována pouze pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti ve výši 240 000 Kč a rodičům zemřelého zaměstnance, pokud s ním žili ve společné domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč. Právo na jednorázové odškodnění tedy nenáleží například druhovi nebo družce zemřelého zaměstnance, přestože společně pečovali o domácnost či společně vychovávali dítě.

Úprava jednorázového odškodnění pozůstalých je odlišná od úpravy stejného institutu v občanském zákoníku. Zákoník práce přiznává některým pozůstalým po obětech pracovních úrazů nižší odškodnění a některé z okruhu pozůstalých z nároku na jednorázové odškodnění zcela vylučuje, ve srovnání s občanským zákoníkem. Domníváme se, ve světle nálezů Ústavního soudu ČR z prosince 2012 a ledna 2013, že tento stav je neudržitelný, neboť Ústavní soud ČR se přiklání ke koncepci uplatnění principu úplné náhrady škody, která nemůže být koncipována odlišně různými právními předpisy, pokud se jedná o stejný právní institut. Z tohoto důvodu doporučujeme i osobám, které zákoník práce - ve srovnání s občanským zákoníkem - nezahrnuje mezi osoby mající nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých, aby o své nároky usilovali v soudním řízení, případně i s naší pomocí. 

Dalším možným nárokem souvisejícím s jednorázovým odškodněním pozůstalých může být nárok pozůstalých na náhradu nemajetkové újmy za zásah do práva na rodinný život, které je jako jedno ze základních lidských práv chráněno Listinou základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že odškodnění pozůstalých je stanoveno zákoníkem práce v paušální a lze říci, že minimální výši, je možné se soudní cestou domáhat dalšího přiměřeného odškodnění za ztrátu blízké osoby. Důvodem je skutečnost, že paušálně stanovené jednorázové odškodnění pozůstalých nemusí být přiměřené okolnostem konkrétního případu. K tomu, aby zadostiučinění v penězích za zásah do práva na ochranu osobnosti mohlo být soudem přiznáno, je však potřeba prokázat intenzitu vztahu zemřelého zaměstnance a pozůstalé osoby, která ztrátu blízkého pociťuje tak, že paušální odškodnění stanovené zákonem nemůže být přiměřené zásahu do jejího práva na rodinný život. Současně je potřeba prokázat zavinění zaměstnavatele na pracovním úrazu, jehož následkem osoba blízká zemřela. Zavinění může spočívat například jen v nedodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Vzhledem k tomu, že složitost a rozmanitost této problematiky přesahuje možnosti těchto stránek, doporučujeme, abyste si v každém jednotlivém případě vyžádali naši konzultaci. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Náhrada nákladů spojených s pohřbem

Přiměřené náklady spojené s pohřbem zahrnují výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení či úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy včetně jedné třetiny výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. Tento výčet výdajů je taxativní a stejně jako u náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením jsou hrazeny tomu, kdo je vynaložil.

Náklady spojené s pohřbem je potřeba prokázat a doložit, proto doporučujeme uschovat veškeré účty s tím spojené, včetně účtů za nákup jídla a pití na smuteční hostinu a černých šatů, které jste si k tomu pořídili.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.