PRACOVNÍ ÚRAZ

Náhrada nákladů spojených s pohřbem

Přiměřené náklady spojené s pohřbem zahrnují výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení či úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy včetně jedné třetiny výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. Tento výčet výdajů je taxativní a stejně jako u náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením jsou hrazeny tomu, kdo je vynaložil.

Náklady spojené s pohřbem je potřeba prokázat a doložit, proto doporučujeme uschovat veškeré účty s tím spojené, včetně účtů za nákup jídla a pití na smuteční hostinu a černých šatů, které jste si k tomu pořídili.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Smyslem této náhrady je zmírnit sociální dopady, které vznikly nejbližším rodinným příslušníkům ze ztráty blízké osoby. Tato náhrada je poskytována pouze pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti ve výši 240 000 Kč a rodičům zemřelého zaměstnance, pokud s ním žili ve společné domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč. Právo na jednorázové odškodnění tedy nenáleží například druhovi nebo družce zemřelého zaměstnance, přestože společně pečovali o domácnost či společně vychovávali dítě.

Úprava jednorázového odškodnění pozůstalých je odlišná od úpravy stejného institutu v občanském zákoníku. Zákoník práce přiznává některým pozůstalým po obětech pracovních úrazů nižší odškodnění a některé z okruhu pozůstalých z nároku na jednorázové odškodnění zcela vylučuje, ve srovnání s občanským zákoníkem. Domníváme se, ve světle nálezů Ústavního soudu ČR z prosince 2012 a ledna 2013, že tento stav je neudržitelný, neboť Ústavní soud ČR se přiklání ke koncepci uplatnění principu úplné náhrady škody, která nemůže být koncipována odlišně různými právními předpisy, pokud se jedná o stejný právní institut. Z tohoto důvodu doporučujeme i osobám, které zákoník práce - ve srovnání s občanským zákoníkem - nezahrnuje mezi osoby mající nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých, aby o své nároky usilovali v soudním řízení, případně i s naší pomocí. 

Dalším možným nárokem souvisejícím s jednorázovým odškodněním pozůstalých může být nárok pozůstalých na náhradu nemajetkové újmy za zásah do práva na rodinný život, které je jako jedno ze základních lidských práv chráněno Listinou základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že odškodnění pozůstalých je stanoveno zákoníkem práce v paušální a lze říci, že minimální výši, je možné se soudní cestou domáhat dalšího přiměřeného odškodnění za ztrátu blízké osoby. Důvodem je skutečnost, že paušálně stanovené jednorázové odškodnění pozůstalých nemusí být přiměřené okolnostem konkrétního případu. K tomu, aby zadostiučinění v penězích za zásah do práva na ochranu osobnosti mohlo být soudem přiznáno, je však potřeba prokázat intenzitu vztahu zemřelého zaměstnance a pozůstalé osoby, která ztrátu blízkého pociťuje tak, že paušální odškodnění stanovené zákonem nemůže být přiměřené zásahu do jejího práva na rodinný život. Současně je potřeba prokázat zavinění zaměstnavatele na pracovním úrazu, jehož následkem osoba blízká zemřela. Zavinění může spočívat například jen v nedodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Vzhledem k tomu, že složitost a rozmanitost této problematiky přesahuje možnosti těchto stránek, doporučujeme, abyste si v každém jednotlivém případě vyžádali naši konzultaci. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje těm osobám, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo poskytovat měl, a to do okamžiku, kdy by trvala tato povinnost, nejpozději však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Oprávněnými osobami mohou být děti, rodiče, sourozenci a další osoby, které se zemřelým žili ve společné domácnosti po dobu jednoho roku před jeho smrtí, a které z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli na zemřelého zaměstnance odkázány svou výživou. Podmínkou pro poskytnutí této náhrady není zákonná vyživovací povinnost, ale skutečnost, že pozůstalému byly zemřelým zaměstnancem pravidelně a soustavně poskytovány peněžní případně i jiné prostředky na jeho výživu.

Tato náhrada činí 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo poskytovat měl pouze jedné osobě, 80 % průměrného výdělku pak v případech, že ji zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo poskytovat měl více osobám. Od této částky se potom odečítá částka odpovídající přiznanému sirotčímu popřípadě vdovskému důchodu.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Bolestné a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za ztížení společenského uplatnění je náhradou za nemajetkovou újmu spočívající ve vyřazení nebo oproti minulosti méně intenzivnímu zapojení poškozeného do společenského, osobního, rodinného a pracovního života a jeho závislosti na pomoci okolí, je tedy kompenzací za "pokažený život". (z nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 444/11)

Bolestné a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění jsou specifickými nároky poškozeného zaměstnance, které se odškodňují jednorázově.

Aktuální právní úprava těchto nároků je obsažena vedle zákoníku práce především v Nařízení Vlády č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen "NV 276/2015"), které je účinné od 26. 10. 2015 (dřívější vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, byla tímto NV 276/2015 zrušena).

Podle NV 276/2015 se hodnotí bolestné a ztížení společenského uplatnění u všech pracovních úrazů, u nichž do účinnosti NV 276/2015 (26. 10. 2015), nebyl vydán lékařský posudek o bolestném nebo ztížení společenského uplatnění.

• Celé znění NV 276/2015
• Textová část NV 276/2015
• Bolestné dle NV 276/2015- úraz
• Bolestné NV 276/2015 - nemoc z povolání
• Ztížení společenského uplatnění NV 276/2015 - úraz 
• Ztížení společenského uplatnění NV 276/2015 - nemoc z povolání
• Ztížení společenského uplatnění NV 276/2015 - ztráta zrakové ostrosti

Bolestné

Účelem náhrady škody spočívající v bolestném je prostřednictvím peněžitých prostředků vyvážit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti, což je okamžik, kdy lze předpokládat, že již nebude docházet k dalšímu zhoršování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poškozeného. Pro příklad může být za okamžik ustálení bolesti u zlomeniny loketní kosti považován den, kdy poškozenému byla sejmuta sádra, přestože ještě nadále zůstává v pracovní neschopnosti a podstupuje rehabilitace. Okamžik ustálení bolesti má význam pro vydání lékařského posudku o ohodnocení bolestného, a zároveň je počátkem běhu promlčecí doby.

Pokud si chcete sami ověřit bodové ohodnocení jednotlivých poranění, jsou zde odškodňovací tabulky. 

Ztížení společenského uplatnění

U ztížení společenského uplatnění (trvalých následků) se  odškodňuje škoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v životě vůbec, zejména má vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztížení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odškodňuje jednorázově. Ve výjimečných případech mimořádného zřetele hodných je možné žádat, aby soud toto odškodnění zvýšil. Současně má však významný vliv na další nároky na náhradu škody, které poškozenému můžou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (trvalé následky na zdraví jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku) a na účelně vynaložené náklady na péči o poškozeného po skončení léčení. Posledně uvedený nárok není v žádném zákoně uveden a lze jej odvodit výhradně na základě výkladu Ústavního soudu ČR.

Pokud si chcete sami ověřit bodové ohodnocení trvalých následků, jsou zde odškodňovací tabulky.

Lékařský posudek

V případě uplatnění nároku na bolestné musí poškozený zaměstnanec nejprve požádat o vydání lékařského posudku o bolestném resp. ztížení společenského uplatnění. Podle § 8 odst. 1 NV 276/2015 lékařský posudek, jde-li

a) pracovní úraz, vydává

1. poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem pouze v jednom oboru specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

2. registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“), pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo

3. poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

b) nemoc z povolání

vydává poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči.

Na základě počtu bodů stanoveného lékařem se následně vypočte celková náhrada škody spočívající v bolestném tak, že se celková bodová hodnota vynásobí částkou 250,- Kč. Lékař může sazbu bodového ohodnocení bolesti dle předmětné přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.

Pro ztížení společenského uplatnění platí totéž. Hodnotit ztížení společenského uplatnění lze ovšem až v okamžiku, kdy lze považovat zdravotní stav poškozeného zaměstnance za ustálený, což je zpravidla jeden rok poté, kdy došlo ke škodní události. Lékař může i v tomto případě sazbu bodového ohodnocení dle přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.

Promlčecí doba

Subjektivní promlčecí doba pro uplatnění nároků na náhradu škody na bolestném a ztížení společenského uplatnění se řídí Novým občanským zákoníkem (zák. č. 89/2012 Sb.) a je 3 roky od okamžiku, kdy bylo možné nárok upatnit poprvé. V této době je nutné nárok uplatnit u soudu v případě, že jej zaměstnavatel v plné výši neuhradil, jinak právo poškozeného domáhat se nároků na náhradu škody u soudu zaniká. Právě pro stanovení počátku běhu promlčecí doby je důležité stanovit kdy došlo k ustálení bolesti resp. kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance. Tímto okamžikem není v žádném případě vznik úrazu, ale nemusí jím být ani skončení pracovní neschopnosti. Především u ztížení společenského uplatnění může v některých případech činit určení okamžiku ustálení zdravotního stavu potíže, protože poškozený se může léčit v několika medicinských specializacích. Za okamžik ustálení zdravotního stavu se pak považuje okamžik ustálení zdravotního stavu v poslední medicinské specializaci, v níž se poškozený léčil. Tím je někdy možné počátek běhu promlčecí doby značně oddálit od samotné škodní události a domáhat se nároků na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění i dlouho po vzniku pracovního úrazu.

Opakované uplatnění

Škodu na bolestném i ztížení společenského uplatnění je možné uplatňovat opakovaně. V praxi to znamená, že při každé další léčbě, která je v příčinné souvislosti s poraněním, jenž zaměstnanec utrpěl při pracovním úrazu, je možné žádat bolestné. Stejně tak u ztížení společenského uplatnění má poškozený nárok na odškodnění při každém zhoršení zdravotního stavu, a to ve výši rozdílu mezi novým ohodnocením ztížení společenského uplatnění a ohodnocením původním. 

V případě, že zhoršení zdravotního stavu bylo hodnoceno až po účinnosti NV 276/2015, bude se rozdíl mezi původním posudkovým hodnocením a novým přepočítávat částkou 250,-Kč.

Mimořádné zvýšení ztížení společenského uplatnění

Vyhláška, která stanoví bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, je paušální a nemůže postihnout veškeré individuální rozdíly, které můžou v případně stejných trvalých následků vzniknout. Stejné poranění bude mít na každého poškozeného jiný dopad, proto je  žádoucí zohlednit věk poškozeného, jeho sociální postavení, sportovní a pracovní aktivitu, rodinné postavení a další kritéria, a podle nich stanovovat individuální výši odškodnění ztížení společenského uplatnění. Uvedený postup umožňuje ustanovení § 271s zákoníku práce, které říká, že ve výjimečných případech může soud výši odškodnění na bolestném a za ztížení společenského uplatnění stanovené vyhláškou, přiměřeně zvýšit. Znamená to, že je možné domáhat se u soudu, aby zvýšil základní odškodnění na několikanásobek.

Problémy

U bolestného a ztížení společenského uplatnění se mnohdy setkáváme s nesprávným určením výše škody, přičemž příčinou bývá chybné bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění v lékařském posudku. Někteří lékaři se s hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění nesetkávají příliš často a nedokáží vždy posoudit nároky poškozeného komplexně. Proto doporučujeme, aby se poškození zaměstnanci poradili s odborníkem, který je schopen posoudit správnost bodového ohodnocení vzniklé škody v lékařském posudku a případnou možnost domáhat se s úspěchem u soudu jejich dalšího navýšení.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.